ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ŠKOLNÍ JÍDELNA
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Základní škola
S blížícím se adventem a pomalu končícími listopadovými dny ožila naše škola vůní perníčků a čerstvě upečených dobrot. Pečení se stalo nejen oblíbenou aktivitou, ale také příležitostí k rozvoji mnoha dovedností – od jemné motoriky až po spolupráci a řešení problémů.
Žáci základní školy si při hodinách pracovních činností vyzkoušeli tradiční výrobu perníčků. Těsto bylo připraveno, vykrajovátka nachystána a celá škola se ponořila do příjemného ruchu tvoření. Kreativita dětí se odrážela v tvarech perníčků i jejich zdobení, což nakonec proměnilo náš školní spolkový dům v malou adventní pekárnu. Nešlo však jen o výsledek – klíčovou součástí byla samotná cesta. Děti pracovaly v týmech, kde si musely rozdělit úkoly, domluvit se a hledat společná řešení, když něco nešlo podle plánu.
Nezahálely ani děti ve školce, které se pustily do pečení rohlíčků. Výsledkem byly jak sladké, tak slané variace, které nejen krásně voněly, ale i výborně chutnaly. Děti si vyzkoušely tvarování těsta, což přispělo k rozvoji jejich jemné motoriky. Pod vedením paní učitelek se naučily, jak dodržovat postupy a zároveň měly prostor k tomu, aby objevovaly radost z vlastní kreativity.
Pečení nebylo jen o zábavě a dobrém jídle. Celý proces zapojil celou řadu klíčových kompetencí: komunikace, řešení problémů, jemná motorika i smysl pro odpovědnost.
Adventní pečení se stalo nejen příjemným zpestřením školních dní, ale i zážitkem, který spojil děti napříč věkovými skupinami. Společné tvoření, sdílení úsměvů a vzájemná podpora dodaly akci výjimečnou atmosféru.
Podzimní večer, šero se plíží ulicemi a na obloze září první hvězdy. V naší obci však svítí i další světýlka – barevné lampiony, které rozsvítily tváře malých i velkých účastníků každoročního lampionového průvodu. Tato oblíbená tradice přinesla nejen radost a kouzelnou atmosféru, ale i příležitost k posilování vztahů mezi rodinami, školou a širokou veřejností.
Pomalu se scházely rodiny, přátelé a sousedé s lampiony nejrůznějších tvarů, barev a vzorů. Atmosféru umocnilo šustění listí pod nohama a mihotavá světla, která rozzářila jinak temnou cestu obcí. Společné kroky, sdílení zážitků a radostná očekávání vytvořily pocit sounáležitosti a spojení, které je v dnešní uspěchané době tolik vzácné.
Na konci cesty čekala na účastníky odměna, která zahřála nejen tělo, ale i duši. Horká polévka od pana Radka Řezníčka provoněla chladný večer a dodala všem potřebnou energii po procházce. Velmi děkujeme panu Řezníčkovi, že o nás s láskou pečuje. U ohně se zatím opékaly vuřty, které se „usmívaly“ na všechny kolem. Společné jídlo pod širým nebem, sdílené smíchy a neformální rozhovory vytvořily ideální prostor k navázání nových přátelství i utužení těch stávajících.
Děkujeme všem, kteří se zúčastnili. Nadšení, úsměvy a vzájemné sdílení pomohly vytvořit večer, na který budeme vzpomínat. Už teď se těšíme na příští rok, až se naše obec opět rozzáří světly lampionů a radosti.
Děti z naší mateřské školy se přesvědčily o tom, že pečení je skutečná radost! Společně se pustily do "kouzlení s těstem," a během této voňavé aktivity rozvíjely nejen své kulinářské dovednosti, ale i jemnou motoriku, představivost a týmovou spolupráci.
Pečení bylo také skvělou příležitostí k poznávání různých surovin a jejich použití. Děti měly možnost si osahat mouku, cukr, vejce i vanilku a zamyslet se, co která z ingrediencí přináší výslednému pečivu. Ve skupinkách si navzájem pomáhaly, radily se a společně objevovaly, jak může každá ruka přispět k úspěchu.
Někteří malí pekaři už dokonce slíbili, že při příštím pečení doma pomohou rodičům, aby mohli znovu zažít tu stejnou radost. Společné pečení nás všechny nadchlo a stalo se dalším příjemným krokem na cestě k poznávání a vzájemné spolupráci v téměř předvánočním čase.
Dnešní sváteční den jsme s dětmi z mateřské školy věnovali poznávání příběhu svatého Martina. I když nám počasí sníh nepřineslo a kůň, který nás navštívil, nebyl bílý, celková atmosféra byla krásně tematická. Děti se nejprve k přítomnému koníkovi přiblížily opatrně, ale pod laskavým vedením jeho majitelky nakonec s radostí a odvahou usedly na jeho hřbet. Na závěr každé z dětí pozvedlo dřevěný meč, symbol statečnosti a ochoty pomoci – vlastností, které ke svatému Martinovi neodmyslitelně patří.
Svatý Martin, jehož původní touhou bylo stát se mnichem, žil ve 4. století. Přání jeho otce, římského důstojníka, jej však zavedlo do vojenského života. Právě jako voják potkal jedné chladné noci u městské hlídky chudého žebráka. Neměl mu co dát, a tak rozťal svůj plášť a daroval mu polovinu, aby ho ochránil před zimou. Tento čin laskavosti jej pak přivedl ke křesťanství, až se později stal biskupem a významným šiřitelem víry mezi lidem.
Děti si díky přítomnosti koně sváteční den připomněly hravou a prožitkovou formou. Pečlivé první doteky a hrdé držení dřevěného meče, byť jen na chvíli, přeneslo malé rytíře i rytířky do dob, kdy konání dobra a pomoc druhým znamenaly skutečné hrdinství.
Žáci 3. až 5. ročníku naší školy se vydali na dopravní hřiště v Domažlicích, aby si prakticky vyzkoušeli své znalosti z dopravní výchovy. I přes chladné a mlhavé počasí se dětem na tvářích zračila radost a nadšení. V doprovodu odborníků z BESIPu děti procvičovaly nejen své teoretické znalosti dopravních předpisů, ale i jejich aplikaci na „silnicích“ hřiště.
Pod vedením BESIPu se děti seznámily s pravidly pro chodce, cyklisty a další účastníky silničního provozu. Vyzkoušely si jízdu na kole mezi dopravními značkami, přecházely přes přechody a opakovaly si i zásady bezpečného chování na silnici. Všichni účastníci projevili velkou zodpovědnost a soustředění – a tak i na konci akce byly patrné nové vědomosti a dovednosti, které si žáci osvojili.
Díky této návštěvě se teorie přirozeně propojila s praxí a naši žáci si odnášejí nejen praktické zkušenosti, ale i zážitky, které přispějí k jejich bezpečnosti v reálném provozu.
